Sen o kamarádovi (já ho miluji, on mě ne)

Už od rána jsem nervózní.. Je už skoro 8 večer a já vím, že za chvíli u mě zazvoní můj nejlepší přítel.. Jednou jsme se totiž vsadili, že nebude kouřit a on to nevydržel. Vyhrála jsem tedy já a to jednu celou noc s ním u mě doma.. :) I když jsme se měli jen dívat na filmy a povídat si, tak jsem si pro něj připravila něco trošku jiného... Už párkrát to mezi námi hodně jiskřilo, ale kvůli našemu úžasnému přátelství jsme se oba báli, jak by to dopadlo.. Ale nedávno jsem se rozhodla, že to musím aspoň zkusit, jinak mě to bude užírat..

Už jsem dávno upravená, všude je uklizeno, víno je na stole, svíčka hoří v koutě...

Zazvonil zvonek. Jdu se podívat k oknu, jestli je to opravdu on, kdo stojí před mojí brankou.. A opravdu, je to on! :) Zavolám na něj, ať jde klidně ke dveřím.. Zaťuká a já mu otevřu jen ve spodním prádle... Mám na sobě bokové červené kalhotky s černým lemováním a černou krajkouvou podrpsenku s mašlí.. On má na sobě svou oblíbenou mikinku a rifle, ve kterých má ten nejhezčí zadek, který jsem kdy spatřila... Je dost překvapený, protože tohle určitě nečekal.. Chvilku na sebe koukáme.. Přikládám si prst k puse: "Pšššt, hlavně nic neříkej..", přitáhnu si ho k sobě a políbím ho.

Chvilku se líbeme ve dveřích a pak začnu couvat.. On zavře dveře, pořádně mě obejme a vášnivě mě políbí. Pošeptám mu do ouška: "Bjoučíne? Jsi můj nejlepší přítel, ale já tě miluji. Už dlouho!" A políbím ho za uchem tak, jak mi vyprávěl, že to má rád.. Chytne můj obličej do rukou a líbeme se dál.. Nedokážu skoro 15 minut přestat..


Najednou mě odstrčí a řekne: "Promiň, ale... Mám hroznej hlad.. Po večeři si promluvíme, ju??" A tak si obléknu tričko a jdeme si sednout ke stolu, kde je nalité víno.. Přihřeju špagety se sýrovou omáčkou a bylinkami. Chvilku jíme, popíjíme a oba nevíme, co říct.. "Jaký si dnes měla den?", zeptá se. "Od rána jsem uklízela a přemýšlela, co nám ukuchtím..", pousměju se..

Když dojíme, pozvu ho k sobě do pokoje a pustím cd s hip hopem.. Oba totiž milujeme hip hop.. Sedíme vedle sebe a já cítím to napětí, co je mezi námi.. Má sklopenou hlavu a já teď opravdu nevím, co se mu tam odehrává.. "Tak co?", povídám.. "Asi ani nejni o čem mluvit, mám tě moc rád!", odpoví a usměje se, pohladí mě po tváři...